Na počátku bylo buřtování, tam to všechno začalo a bez buřtování by nebylo Kožených Hrdel. Blanka Nejedlá ( později Decastello ) pozvala v roce 1997 na svoji chatu na Sázavě svoje kamarády muzikanty a kolegy z firmy Siemens na jam session. Tam se utvořila první zárodečná buňka ve složení Jindra Báča, Josef Wenigr a Rosťa Psota. Hle, důkaz:
Jindra s Rosťou provozovali muziku i na spanilých jízdách po moravských sklepech. Zde záběry z památné akce ve Velkých Bílovicích roku 1998:
V letech 1999 a 2000 nastal bouřlivý proces slučování muzikanrských jader ve firmě Siemens i mimo ni. V tomto nepřehledném a ne úplně zmapovaném procesu si Roman Decastello s Pavlem Lédlem našli cestu k Jindrovi a Rosťovi. V sílícím gravitačním poli posléze uvízli ještě kolegové Míla Wolf, Honza Smolka a Míla Eis.
Roman Decastello přibral ještě dva své ( a dnes už i naše ) kamarády ze zaniklé kapely Kožený Hrdla Láďu Pekárka a Petra Kohoutka, a nová kapela byla na světě. Roman navrhl oživit název „Kožený Hrdla“, a ačkoli byli členové původní sestavy Kožených Hrdel v menšině, ostatní tento název velkoryse přijali za svůj.
Začátkem roku 2001 se začalo koncertovat ve vinárně U Staňků ( tato fotografie je z února 2001 ):
V tomtéž památném roce 2001 se poprvé konalo buřtování u Blanky na Sázavě pod hlavičkou Kožených Hrdel:
Poslední důležitou kapitolou vzniku kapely je příchod kytaristy Petra Masopusta někdy v roce 2004-2005.
