Jindřichův Kožený Hradec (07.06.2003)
2. strana
| zpět na první stranu | |
|
|
| Natáčení bylo korunováno improvizovaným koncertem v prostorách historických vagonů. | |
| |
|
| |
|
| |
|
|
|
| Naše vřelé poděkování patřilo obětavému příteli Vladčiných přátel panu Kolářovi, jehož zásluhou jsme se mohli věnovat nerušeně naší náročné umělecké práci. | |
|
|
|
|
| Míla neodolal a natočil závěrečnou pomerančovou scénu. | |
| |
|
|
|
| Vyhladovělí jsme opustili prostory nádraží a letním parnem jsme se vydali na Jindřichohradecké náměstí. Dojít tam se nám však napoprvé nezdařilo. Zlákala nás hned první hospoda - ač působila zvenku barevně spíše hampejzovitě, vnitřek nás pohostinně přijal. Zátiší klapky a jídelního lístku vystihl stav naší duše - nadzemské Kožené umění se v našich myslích snoubilo s přízemním hladem. | |
|
|
|
|
| Po obědě jsme konečně došli na náměstí. | |
| |
|
|
|
| Káva se zákusky v útulné kavárničce byla sladkou tečkou dne. | |
|
|
|
|
| Na nádraží vše ráno začalo a zde jsme se i rozloučili. Vlaďka se štastně shledala se svými blízkými, Blanka nám zamávala koženou vlajkou my se vydali domů. Myslím, že nikdo účasti nelitoval a dnešní natáčení bude v kožených kuloárech ještě dlouho vděčně vzpomínáno. | |
| |
|
| zpět na první stranu | |