Setkání U Staňků bylo vyjímečné hned z
několika pohledů: a) konalo se ve znamení šeříku, slibovalo být
koncertem provoněným svěží jarní vůní, jenomže jaro letos přišlo (jako
každoročně) dříve a šeříky byly většinou odkvetlé. Úplně poslední kytice se
přesto na našem stole sešla, její vůně však musela být podpořena výrobkem
mýdlařského průmyslu.
b) konalo se v přestavěných prostorách - hlavní změna byl zděný
kúr, na kterém zaujala místo saxofonová sekce. HonzaS se tam sice cítil mírně mimo
hlavní dění, avšak jeho skvělé jazzové vložky nikoho nenechaly na pochybách, že
ač příliš neviděn, jeho hlas má v kapele váhu z nejvyšších.
c) Staňkovi slibovali poprvé v dějinách teplé jídlo, dočkali jsme
se sekané, kuřecích řízků a utajené česnečky. Ta byla utajena vizuálně i
čichově, přesto některé dobře informované kruhy mísu s česnečkou zahlédly - tak
snad příště. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vpředu je vidět zátylek představitele Slovenské
delegace. |
Úplně vzadu jsou vidět glasses představitele delegace
Commonwealthu. |
|
|
Tradiční sýrová mísa |
Netradiční teplá sekaná |
|
|
|
|
Fenomenální hráč na mandolinové nástroje
si se zájmem prohlédl nový kur a předvedl veselou scénku s názvem
"Pan domácí kouká z okna, spravte mu tu pumpu" |
|
|
Kapela je natolik živoucím organismem, že ačkoli
hrála početně velmi oslabena, dva její podpěrní sloupové byli totiž služebně a
zdravotně mimo koncertní sál, obecenstvo to téměř ani nezaznamenalo. Kapelu totiž
doplnili dva výborní vokálně-kytaroví instrumentalisté z mladý Kožený Líhně.
Lze ovšem v zájmu objektivity nutno doplnit, že se (pochopitelně pouze ze značně prořídlých
řad zavilých kožených odpůrců) ozvaly i hlasy (hrubě nemelodické!!), přirovnávající
kapelu k bájné Hydře - utneš jí pracně hlavu a ony jí hned narostou jiné dvě a
dokonce mladší a životaschopnější!
Tento obhroublý názor byl však veskrze ojedinělý až sporadicky marginální. |
|
|
|
|
O přestávce kapelník přečetl
nadšený dopis koženýho Šerpy z Nepálu (originál dopisu v krasopisné nepálštině
je k vidění v zataveném pouzdře vždy ve výroční dny v Koženým archivu).
Vzdálený příznivec Kapely se v něm vyznává charakteristicky hrdelní nepálštinou
ze svého až patologického obdivu ke Koženým Hrdlům. Slzy dojetí nám vehnalo do
očí zejména barvité líčení zoufalých horolezeckých výprav opuštěných
svými nosiči na úpatí Hory Mont Everest jen proto, aby si tito skromní avšak
velmi muzikální obyvatelé nejvyšší světové náhorní planiny (5000 m/m) mohli v
klidu na svých tranzistorácích na frekvenci 97.3FM naladit Nepálský Kožený
Vysílání rádia Samargantha z Kathmandu. Romanův český překlad byl simultánně
tlumočen do angličtiny pro zahraniční účastníky koncertu. Pražské Vinohrady tak
byly svědky památného propojení pěti významných světových kultur: České,
Slovenské, Nepálské, Anglické a KoženěHrdelní. Takto do pěti světových stran
rozkročený MVKP (Most Vzájemnýho Koženýho Porozumnění) se
třpytivě klenul v jásavém hlaholu našich šeříkem provoněných hrdel. Vůně
teplé sekané kořenila celý výjev do až neskutečného ladění. |
Pohled
z kúru do koženého chrámu hudby byl velebně impozantní. |
|
|
|
Kouzelník smyčce, Kožený Vaness W. May. |
Tradiční elektrofonickou valchu vystřídalo africké
chrastítko z chřestýší kůže. Jen magická Hrdlí síla překonala Blančin odpor ke
všemu hadímu i od hadů pocházejícího. |
|
|
Satchmo působil bez svého božského nástroje utrápeně.
Jeho zastřeně chraplavý hlas však vítězně stoupal k nevysoké klenbě Chrámu
Kožený Hudby. |
|
|
|
Svými jazzově klarinetovými etudami sesílal Honza z kúru
na nábožně zpívající obecenstvo rajské poselství hudební vznešenosti. |
Blanka Romanův nástroj nedala nikomu ani potěžkat.
Dokonce ani K-VIP. Jedině kapelník má toto právo. A je to tak správné. Bez přísné
disciplíny by kapela zanikla a obecenstvo zpustlo. |