U Floriana (13.6.2002)

Koleje, nádraží, restaurační a místenkové vozy, hezké výpravčí - to bylo setkání u Floriana s tématem Mašinky. Kapelník hýřil dobrou náladou a povolil i věci dříve nevídané - pasažéři vlaku si mohli sami volit písničky podle zastávek, jimiž vlak s kapelou projížděl. A nebyl to vlak ledasjaký, cestovní mapa se postupně plnila jak exotickým Madridem tak i pláněmi plnými oveček kdesi v Horehroní . Dlužno podotknout, že této nečekané volnosti nikdo nezneužil, To ta helpa nezazněla ačkoli  jsme  museli překročit Dunaj několikrát.
Pavlovy vnučky doma nemohly bez oblíbené hračky usnout.
	Jarka věštila kapele věčnou slávu hvězd se dotýkající.
	Finančně vypjaté houslové sólo - bohužel musel Míla bankovku po produkci opět odevzdat.
Obě výpravčí byly našemu vlaku příznivě nakloněny, měli jsme stále jen zelenou.
	Jídelní vůz nabízel plný lístek pochoutek.
Večer se již tradičně vydařil, všichni pasažéři si odnášeli dobrou náladu.