U Staňků (10. ledna 2002)

První lednový koncert U Staňků se konal u příležitosti manažerčina životního jubilea. Davy gratulantů nebraly konce, místnost se zaplnila vůní čerstvých cizokrajných květin, posluhové nestihali odklízet obaly z darů.
Největší očekávání se soustředilo na sadu stejnorodě modře zabalených krabic a krabiček.
Vinárna stichla v němém úžasu. V krabicích bylo Blančino dávné tajné přání - děravé nádobí. Znalci ihned poznali, že nejde o zmetky nýbrž že díry mají ryze praktický účel - zabraňují totiž vytékání tekutého pokrmu na ubrus (tím, že ani nedovolí tekutinu ke stolu přinést). Štastná Blanka přijímá nové gratulace.
Velmi vzácný okamžik téměř prázdného stolu - všichni se vrhli k výdejně potravy. Vinárníci mile překvapili domácími frgály. Největší úspěch sklidil lahodný ořechový.
I slaná část pohoštění byla velmi dobrá.
Po nasycení byli vinárníci překvapeni až dojati vzácným darem - manažerka jim jménem kapely předala zářící a blyštící se multimediální cédéčko.
Na počest vzácné zahraniční delegace zahrála kapela blok nejkrásnějších slovenských písní. Radost a dojetí vedoucí delegace a překladatelky repertoáru KH do maďarštiny a slovenštiny AnnG bylo tak veliké, že pronesla na adresu KH obdivnou větu ve zvučné hrdelní  maďarštině "Ej kutém harom!" - znamená to "Šípkový čaj třikrát louhovaný" avšak jde současně o idiom vyjadřující nejvyšší (třetí) stupeň obdivu.
Kapelu obdiv a nadšení obecenstva povzbudil k vrcholnému výkonu. Ke cti jejích členů dlužno podotknout, že ani obrovská popularita, které se těší nezanechala na jejich charakterech vážnější ujmy a i nadále se chovají k nám prostým nemuzikantům s až překvapující vlídností. "Děkujeme vám, naši drazí muzikanti" - se ozývalo ještě dlouho po zavírací hodině ke spánku se ukládající Prahou.