Vodní večer U Staňků (12.06.2003)

Božská vůně zlatavě štavnaté vepřové kýty pečené s řebíčkem v medu (tento tajný recept je rodinným stříbrem vinárníka Staňka)  přilákala na koncert nejen tradiční kožené gurmány, ale i mnoho kožených noviců.  Sláva kapely překonává hranice - koncertu se zúčastnily početné delegace spřátelených zahraničních hostí. Management vážně uvažuje o angažování simultánně tlumočící pěnice nebo pěvce na plný úvazek - požadovaný hlasový rozsah (od basu po kontraalt) však dosud žádný adept/ka nesplnil.
Šunky bylo více než bylo možno sníst, kapela hrála opět lépe (hlavně Honzovy jazzové variace se stávají legendární!!), avšak očekávání všech se upíralo k slíbenému tématu večera.
Téma večera - voda a cachtání - bylo zvoleno vzhledem k tropickému vedru naprosto příhodně. Na to, že témata jsou po demokratické diskuzi (ukončené samozřejmě diktátorským rozhodnutím) managementem vyhlašována půl roku předem, bylo téma zvoleno až se sibylí předvídavostí.

Ihned po skončení prvního hudebního bloku se mávnutím koženého proutku vinárna proměnila v žertovný bazén. Největší úspěch získal zaslouženě Láďa se svým roztomilým delfínem fišerkem.

Ani trio kožených akvabel se nenechalo zahanbit - rytmický pleskot jejich natlakovaných plovacích rukávců doplňovalo již tradiční zvuk kapely novou netušenou dimenzí.
K úplné podvodní iluzi už chyběl jen kožený neopren a žábry.
Tereza svým zvídavým zahraničním hostům musela podrobně vysvětlovat celou historii kožený ústavy včetně její návaznosti na koncept KEU. Zjevně je zaujal zejména koženě ústavní princip neomylnosti koženýho presidenta.
Mílova trubka (vzdáleně podobná ucpanému šnorchlu) korunovala příjemně strávený kožený večer.