U Staňků (07.02.2002)

Začátek výročního koncertu byl poznamenán určitou nervozitou, nakonec není divu, první výročí má každá kapela jen jedenkrát v životě.
Klarinetista objasňuje nedůvěřivým návštěvníkům přísný režim panující v kapele. Pavel pobavil návštěvníky vtipem o jeptiškách.
Po zahřívací serii skladeb přináší vinárník slavnostní multidort.
Náhodní návštěvníci i pravidelní posluchači propadají famoznímu nadšení - Roman rozvinul dosud v přísné ilegalitě uchovávaný prapor Kožených Hrdel. Ušila jej vlastoručně Romanova stoletá matička na ručním šicím stroji Minerva, který jí věnoval J.V.Thám.
Nadšení účastníků session se nevešlo do úzkých prostor vinárny a jako dravá řeka se vyvalilo do Vinohradských ulic. Nadšení obyvatelé se vykláněli z oken a velebili krásu Vlajky i Kožených Hrdel.
Pavel přednesl oslavnou báseň (plné znění zde) na počest Hrdel a jejich Vlajky.
Nádhera vlajky se přenesla do zbytku večera, kapela chytila druhý dech a přes personální oslabení (které téměř nebylo znát zásluhou kytarového virtuosa který vystoupil jako host) hrála jednu nádhernou skladbu za druhou.
V závěru koncertu již podlehli tónům a koženýmu rytmu i dosud neteční návštěvníci zadních prostor vinárny a svými tanečními kreacemi vzdali hold Koženýmu Umění.